Poloha: západní Evropa
Oficiální název: Spojené království Velké Británie a severního Irska
Hlavní město: Londýn - (London) 7 300 000 obyvatel
Jazyk: angličtina
Náboženství: anglikánská církev (57%), ostatní protestantské církve (15%), katolíci (13%)
 

Měna: 1 britská libra (GBP) = 100 pencí
Aktuální kurz: 1 Ł = 30,49 Kč

Oficiální měnou je libra šterlinků (GBP, Ł), která se dělí na 100 pencí (p, jednotné číslo penny). Bankovky jsou v hodnotě 5, 10, 20 a 50 liber, mince v hodnotách 1 a 2 libry, dále 50, 20, 10, 5 a 2 pencí a 1 penny. Skotsko a Severní Irsko vydávají vlastní bankovky, ale přestože jsou oficiálně platné po celém území Velké Británie, může se stát, že je mimo území Skotska či Severního Irska odmítnou přijmout.
Výměnu peněz nabízejí soukromé směnárny na letištích, nádražích a v turistických oblastech: spolehlivé jsou např. Exchange International, Travelex, American Express a Chequepoint. Vždy se vyplatí porovnat několik nabídek, co se týče kurzu i provize. Výhodnější kurs nabízejí banky, které ale mívají vyšší provize a potřebujete pas. Obvyklá otevírací doba bank je ve všední dny od 9.30 do 15.30, případně i déle, ve Skotsku mají některé banky hodinovou polední pauzu. Některé banky mají otevřeno i v sobotu dopoledne, v neděli je zavřeno.
Bankomaty jsou běžné, stejně jako platby mezinárodními kreditními kartami Visa, Diners Club, American Express či Mastercard. V menších obchodech si možnost platby kartou ověřte předem.

Klima převážné části území Velké Británie je oceánské, s malými teplotními rozdíly během roku. Zimy jsou mírné, s průměrnými teplotami 1 – 6 °C, léta chladná, s teplotami okolo 11 – 19 °C, Skotsko je asi o dva stupně chladnější. Typické jsou vysoká vlhkost vzduchu, oblačnost a hojné srážky. Západní pobřeží Skotska a přilehlých ostrovů je příznivě ovlivňováno Golfským proudem. Drsnější podnebí mají Shetlandy, ležící 6 zeměpisných stupňů pod polárním kruhem.
Srážkově se liší sever a jih, a hornatý východ a nížinatý západ. Zatímco průměrné roční srážky jsou 1016 mm a na jihovýchodě Británie spadne jen 650 mm, patří Skotsko, Lake District a Kambrické hory se srážkami nad 4000 – 5000 mm ročně k nejdeštivějším územím v Evropě, v Lake District s maximy až 6500 mm ročně. Vysoké srážky přináší vítr, dosahující ve Skotsku zejména v zimě rychlosti až 170 km/hod. Nejvíce naprší od září do ledna.
Severní Irsko má mírné oceánské podnebí, s úhrnem srážek 800 – 2550 mm ročně, přičemž vyšší srážky jsou na západě. Počasí je velmi proměnlivé.

Uváděné ceny se mohou lišit místně, sezónně, i v konkrétních podnicích.
V obchodech
balená voda 1,5 l = od Ł 0,70
nealko (cola, pepsi) 2 l = Ł 1,55
Schweppes Tonic 1 l = Ł 0,90
Red Bull 0,25 l = Ł 1,05
džus 1 l dle druhu = Ł 1,45 –2,15
čerstvé ovoce (ananas, meloun, hrozny) 400 g = Ł 2,00
kivi 1 ks = Ł 0,35
rajčata 1 kg = od Ł 0,80
párky 400 g / minipárky 275 g = Ł 2,60 / Ł 2,00
mortadela plátky 130 g = Ł 2,00
uzená slanina 200 g = Ł 2,99
šunka 100 g = Ł 2,40
sýr 250 g (eidam) = Ł 1,40
kuře připravené k pečení 1,4 kg = Ł 3,80
řízky z kuřete / kuřecí stehna 500 g = Ł 4,00 / Ł 3,00
sekaná 400 g = Ł 3,00
6 vajec, 270 g = Ł 1,00
rýže 250 g = Ł 1,70
mléko 1 l = Ł 1,00
Aktivia jogurt 4x125 g = Ł 1,58
jogurt 200 g = Ł 0,54 / 0,37
čokoláda 125 g = Ł 1,05 – 2,20
croissant 6 ks = Ł 0,99
instantní káva Douwe Egberts 200 g = Ł 4,00
chleba bochník 800 g / 1,5 kg = Ł 1,05 / 1,50
máslo 250 g = Ł 1,00
víno 0,7 l = od Ł 4,60
pivo 0,5 l = od 1,50 GBP
pivo Budweiser ležák 0,3 l = Ł 1,55
pivo tmavé Newcastle 0,55 l = Ł 1,68
V běžných restauracích
vydatná snídaně (English Breakfast) = Ł 8,00 – 10,00
předkrm = Ł 4,50 – 8,00
hlavní jídlo s přílohou = Ł 11,00 – 18,00
salát = Ł 3,00 – 6,00
polední menu (polévka, jídlo) = Ł 8,00 – 12.00
pizza v italské restauraci = Ł 7,00 – 11,00
jídlo v indické restauraci včetně přílohy (s sebou – take away) = Ł 5,70 – 8,50
sendvič, hamburger = Ł 2,50 – 4,00
káva = od Ł 1,00
pinta piva v pubu = Ł 2,00 – 4,00
sklenice vína v pubu Ł 2,00 – 5,00
večeře v restaurantu (podle úrovně) = Ł 15,00 – 50,00 i více

Zboží určené pro vlastní potřebu či spotřebu nebo jako dárky lze dovážet volně. Pro vlastní spotřebu nebo jako dar (nikoli pro obchodní účely) se smí dovézt maximálně 200 ks cigaret, 200 ks doutníků, 400 ks doutníčků, 3 kg tabáku, 110 litrů piva, 90 litrů vína, 10 litrů lihovin a 20 litrů vína s vyšším obsahem alkoholu (portské, sherry). Pokud vezete více tabákových výrobků, musíte být připraveni prokázat, že jsou pro osobní spotřebu. Kromě plné nádrže lze ve vozidle převážet maximálně 10 litrů pohonných hmot v přenosném kanystru.
Kdo přijíždí do Velké Británie ze země mimo EU, nebo do takové země vyjíždí, je povinen písemně deklarovat na předepsaném formuláři dovoz a vývoz platidel, mincí, bankovních směnek a šeků v hodnotě 10 000 euro a více, nebo ekvivalent této částky v jiné měně. Při cestě uvnitř EU tato deklarace není potřeba.
Přísně zakázán je dovoz drog, obscénních materiálů zobrazujících děti; pornografie s výjimkou materiálů legálně dostupných v UK, které zobrazují dobrovolné sexuální praktiky mezi dospělými, zbraní včetně vystřelovacích nožů, teleskopických obušků, nožů maskovaných jako předměty denní potřeby a nástrojů používaných pro bojová umění; dále padělků a pirátských kopií a zboží porušujícího patentové zákony. Dovážet se nesmí nepasterizované mléko a výrobky z něj a živá zvířata. Pro dovoz koček a psů bez karantény je třeba dodržet zvláštní podmínky (Pet Travel Scheme). Některá plemena psů se nesmějí dovážet vůbec.

V Británii platí světový čas GMT (Greenwich Mean Time), který je o hodinu opožděný za středoevropským časem SEČ. Letní čas (+ 1 hod) se zavádí od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu. V Británii je tedy celoročně o 1 hod méně, než v ČR.

Síťové napětí v Británii je 220/240 V, 50 Hz. Zástrčky jsou hranaté tříkolíkové, potřebujete adaptér britského typu, který si obstarejte nejlépe ještě před odjezdem. Zásuvka mívá zpravidla vypínač. V hotelích vyšší kategorie jsou koupelny vybaveny dvoukolíkovými „evropskými“ zásuvkami pro holící strojky.

Respektujte veškeré zákazy fotografování, obvykle vyjádřené srozumitelnými a jednoznačnými piktogramy. Při neuposlechnutí nepomůže ani výmluva na „jazykovou bariéru“, britští policisté jsou nekompromisní. V interiérech se někdy smí fotografovat, ale bez blesku.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a dostatečnou paměťovou kapacitu karet.

Internetové kavárny jsou prakticky všude a připojení nabízí i většina hotelů. Tarify bývají minutové, mimo špičku jsou ceny nižší. Bezplatně přístup na internet nabízejí např. veřejné knihovny. Ceny v internetových kavárnách jsou dosti rozdílné a pohybují se mezi Ł 1,50 až Ł 5,00 za hodinu. Někde se neplatí při odchodu, ale předem za objednaný čas.

Velká Británie nemá oficiálně stanovený úřední jazyk, ale protože přes 90 % lidí mluví jen anglicky, je angličtina úředním jazykem de facto. Skotské dialekty angličtiny se v některých rysech od „jižní“ angličtiny liší, neboť jsou ovlivněny skotštinou (scots) a skotskou gaelštinou (gáidhlig). Dalšími jazyky jsou irština, velština a kornština.
Irštinu (irsky gaeilge) používá ve Velké Británii téměř sto tisíc lidí, je uznávaným menšinovým jazykem v Severním Irsku. Od 1.1.2007 je jedním z jazyků EU. Počet uživatelů přibývá, protože v Irsku je ve škole povinným jazykem.
Velština (cymraeg) je keltský jazyk, kterým hovoří asi pětina populace Walesu a je používána i v rozhlasovém a televizním vysílání.
Skotština (scots) je germánský jazyk, příbuzný se starou angličtinou. Mluví se s ní ve Skotsku, v Severním Irsku a v Irské republice. V 15. a 16. století byla i úředním jazykem, ale nebyla do ní přeložena bible a tak liturgickým jazykem zůstala angličtina.
Skotskou gaelštinu (gáidhlig) používá asi 60 tisíc obyvatel především Skotska. Je to jazyk příbuzný irštině a mluví se jí ve Skotsku včetně souostroví Hebridy, Shetlandy a Orkneje, v Severním Irsku a v kanadském Novém Skotsku, kde mnozí Skotové dodnes udržují tradiční zvyky.
Kornština (kernewek) je keltský jazyk z britské skupiny keltských jazyků, kdysi používaný v Cornwallu. Její běžné užívání prakticky zaniklo počátkem 18. století, dnes jí mluví plynně asi dva tisíce lidí.
Z praktického hlediska jsou významné jazyky imigrantů. Hlavní z nich jsou (v pořadí podle počtu uživatelů) bengálština, pandžábština, gujaratština, urdština, arabština, čínština a somálština. Řada z nich se vyučuje i ve školách a používají se při informačních materiálech pro veřejnost.
Přestože ve Velké Británii již od roku 1965 probíhá postupný přechod na metrický systém, setkáte se běžně s tradičními anglosaskými mírami a váhami: 1 inch (in, ") = 25,4 mm, foot (ft, ´) = 0,304 m, yard (yd) = 0,9144 m, mile (m) = 1,6093 km; 1 acre (ac) = 0,4047 ha; ounce (oz) = 28,35 g; pound (lb) 0,454 kg; 1 pint (pt) = 0,568 l, 1 quart (qt) = 1,136 l; 1 gallon (gal) = 4,5435 l.

Británie je považována za bezpečnou zemi a kriminalita je srovnatelná s Českou republikou. Ve velkých městech a průmyslových aglomeracích, zejména v Londýně, dbejte samozřejmě zvýšené opatrnosti.
Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, fotoaparáty a kamery; cennosti a šperky nechte rovnou doma. Hotovost rozdělte na několik částek a ty uschovejte od sebe odděleně. Osvědčily se taštičky na krk, které se nosí pod oblečením apod. Na kapsáře dávejte pozor zejména v místech s vyšší koncentrací lidí – v dopravních prostředcích, na nádražích a tržištích. Pokud už musíte někam jít po setmění, vyhýbejte se čtvrtím se špatnou pověstí, bočním ulicím, neosvětleným parkovištím, odlehlým místům a parkům. Nepoužívejte taxi bez licence; přestože je to dražší, objednejte si raději hotelový taxík. Ženy by neměly nikam chodit samy. Dávejte si pozor také tam, kde je vaše pozornost obrácena jinam, například v internetové kavárně.
Originální pas, letenku a další doklady nenoste u sebe, ale uložte je do uzamčeného zavazadla nebo hotelového trezoru. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Jakoukoliv krádež nahlaste ihned policii, o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla.
V Británii je zakázána pouliční prostituce a nošení zbraní (nože s čepelí delší než 7,5 cm, obušky, spreje se slzným plynem, střelné zbraně), i když jste si je pořídili na osobní obranu.
U moře je třeba dát pozor na velký rozdíl mezi přílivem a odlivem, který může činit až několik metrů a příliv přichází velmi rychle. V některých místech na pobřeží jsou nebezpečné tekuté písky. Při návštěvě odlehlejších pláží se doporučuje se předem informovat na situaci v konkrétním místě.

Dnešní britská kuchyně je zajímavější, než odpovídá její tradiční málo lichotivé pověsti. Nabízí chutně upravenou zeleninu a zajímavé saláty, rybí a drůbeží pokrmy, výborné paštiky a samozřejmě rostbíf, stejně jako šťavnaté steaky nebo výborně připravené jehněčí. Často se připravují i vnitřnosti (ledvinky, játra), ryby (mořský jazyk, sardinky, makrely, pstruh, losos) a zejména na pobřeží mořské plody. Maso je obvykle pečené, zelenina (pórek, chřest, mrkev, brokolice) důkladně vařená nebo dušená. Přílohou jsou americké brambory, nejčastěji však bramborová kaše. Z omáček překvapí angreštová, křenová a mátová. Oblíbený moučník jsou drobenkové koláče, často podávané s pudinkem, v létě se sezónním ovocem, nebo se po jídle podává sýr.
Velmi sytá je tradiční anglická snídaně, v níž nechybí míchaná nebo smažená vajíčka, slanina, šunka, párky nebo klobása, dušené ledvinky, fazole v tomatové omáčce, restovaná rajčata či žampióny, doplněné opečenými toasty. Na slané máslo se maže džem nebo čokoládová pomazánka. Běžné jsou cereálie zalité mlékem, případně s oříšky, sušeným ovocem či čokoládou, nebo ve Skotsku oblíbená ovesná kaše (porridge). Na rozdíl od většiny evropských zemí se v Británii nedrží dlouhá polední pauza, takže oběd představuje rychlé občerstvení v sendvičovém baru nebo v pubu, někdy až okolo druhé hodiny odpoledne. V nabídce bývá polévka s pečivem, hranolky se sýrem nebo jen sendvič. Porce jsou oproti českým malé. Hlad zažene odpolední čaj, s mlékem, toasty s máslem a pomerančovou marmeládou. Hlavním jídlem dne je pozdní večeře (někdy až okolo deváté večer), která se vydatností blíží snídani.
Oblíbenými jídly jsou fazole v tomatovém protlaku (baked beans), rozmačkané brambory s uzeninou (bangers and mash), jelita (black pudding). Oblíbený „pie“ je hovězí maso, ledvinky a podobně, zapečené v troubě s bramborovou kaší. Ve Skotsku je svátečním jídlem haggis (ovčí žaludek naditý masem a zeleninou). Stále více se prosazují jídla z cizích zemí, například špagety nebo maso se zeleninou.
Pije se čaj s mlékem, káva, ovocné šťávy, pivo, víno a whisky.
Pivo má v Británii dlouhou tradici. Celkem se tu vyrábí přes 2000 druhů tradičního piva v asi 500 pivovarech. Nejběžnějšími typy jsou „bitter“ (hořký, silně chmelené pivo, 4,1%, jehož protikladem je tradiční anglický typ „mild“ (tmavší barvy, alkohol do 4 %, s nízkou hořkostí). Tmavé lehce nasládlé pivo „porter“ má vysoký obsah alkoholu (až 9 %), „stout“ je velmi tmavé, silně hořké, s kompaktní a trvanlivou pěnou (typickým představitelem je Guinness; anglický stout je sladší než irský). V pivu „real ale“ se po uvaření ponechají kvasnice, takže u něj probíhá druhotné kvašení.
Vedle piva nabývá na popularitě víno: vinná réva se pěstuje v přibližně 400 vinohradech zejména v Anglii a Walesu, některé vinné sklípky jsou přístupné veřejnosti (Denbies Wine Estate v hrabství Surrey, Three Choirs v Gloucestershire, English Wines Tenterden v Kentu či Camel Valley v Cornwallu). Vyrábějí se i vína šumivá a dezertní.
Real Cider („pravý cider“) je zkvašený jablečný mošt v surové podobě. Je tím lepší, čím větší byla rozmanitost použitých jablek. Nejlepší cider se vyrábí v hrabstvích Herefordshire, Sussex, Norfolk a Kent. Perry se vyrábí stejným postupem, ale z hrušek, tradičně pěstovaných zejména v hrabstvích Herefordshire, Worcestershire a Gloucestershire.
Whisky se pálí ve Skotsku od 15. století a palírny (Speyside, Strathisla, Glenlivet či Glenfiddich) jsou světoznámé. Další palírny jsou na ostrovech (např. Islay, Mull, Skye, Arran, Jura a na Orknejských ostrovech). Kromě whisky se vyrábějí rovněž Brecon Dry Gin a Merlyn Cream Liqueur.
Vybrané speciality:
bangers and mash: uzenky s bramborovou kaší
cornish pastries: taštičky plněné masem a zeleninou
fish pie: směs ryb s bramborovou kaší, zapečená v troubě
fish and chips: smažená ryba s hranolky
haggis: nasekané nebo mleté ovčí vnitřnosti s cibulí, ovesnými vločkami a přísadami, vařené v ovčím žaludku, podávané zpravidla se šťouchanými brambory a s tuřínem
jackets: brambory pečené ve slupce, plněné např. sýrem, pečenými fazolemi, tuňákem
Lancashire hotpot: směs vařené čočky, koleček párku, a na kostičky nakrájených brambor, mrkve a jiné zeleniny
laverbread: koláčky pečené ze směsi mořských řas a ovesné mouky se špekem, toasty, rajčaty, často i s plody moře
hovězí steak s yorkshirským pudingem
kidney pie and mash: bramborová kaše a kapsa z listového těsta plněná směsí ledvinek a jater
marmite: pomazánka ze směsi různých drcených semínek
shepherds´s pie / cottage pie: mleté jehněčí / hovězí s bramborovou kaší, zapečené v troubě
ploughman’s lunch: chléb se sýrem či paštikou, se salátem a nakládanou zeleninou
roasted meat: plátky hovězí či jehněčí pečeně v omáčce
steak and kidney pie: hovězí s ledvinkami ve vlastní šťávě, zapečené v listovém těstě
tatties: velké pečené brambory plněné různou náplní
welsh black beef: plátky hovězího s křenovou omáčkou

Velká Británie má jednu z nejlepších sítí veřejné dopravy na světě.
Letecká. V Británii je několik stovek letišť; nejznámější jsou londýnské Heathrow, Gatwick a Stansted, přičemž Heathrow s pěti terminály patří k nejrušnějším letištím světa. Pravidelné letecké spojení má celkem 53 britských měst, mj. Manchester, Birmingham, Glasgow, Newcastle a Edinburgh. Všechna mezinárodní letiště jsou moderní, s nepřetržitým provozem, propojená s centry měst veřejnou dopravou i taxíky, letiště Heathrow (a Newcastle) i metrem. Největší leteckou společností jsou privatizované British Airways, dalším větším dopravcem British Midland. Vnitrostátní lety se vyplatí jen na velké vzdálenosti, z Londýna do Skotska nebo na ostrovy, kdy ušetříte čas.
Železniční. Železniční doprava je rychlá a spolehlivá, síť má délku přes 16 tisíc km (třetina elektrifikovaná) a asi 2500 stanic. Protože je železniční jízdenka drahá v porovnání s autobusovou a dokonce i leteckou dopravou, slouží vlaky především k přepravě nákladů mezi vnitrozemím a přístavy, případně k příměstské dopravě (například rychlodráha Nottingham Express Transit). Jízdenky lze koupit v automatech, na nádraží a v cestovních kancelářích; na vedlejších tratích i u průvodčího. Vždy se vyplatí informovat se na slevy. Pro více cest je výhodná síťová železniční jízdenka (např. Euro Domino, InterRail, B.I.J., BritRail Flexypass, Freedom of Scotland-Travel Pass, All Line Rail Rover či Family Rail Card). Do první třídy se platí vždy plné jízdné. Na hlavní trasy se doporučují místenky.
Britské železnice jsou napojeny na rychlovlaky sítě Eurostar podmořským tunelem z Folkestone. Vlak společnosti Eurotunnel proveze cestující pod mořem za 35 minut; vlak vozí i auta a autokary.
Oblíbené jsou turistické vyhlídkové vlaky, např. Volks Electric Railway, nejstarší elektrická železnice světa, North York Moors Railway, Strathspey Steam Railway a další. Celá železniční síť je privatizovaná.
Lodní. Británii spojuje s Evropou hustá síť trajektových linek přes Lamanšský průliv i Severní moře. Cena trajektu závisí na sezóně a délce plavby: rychlejší plavba je dražší, na delší plavby se nabízejí i kajuty. Rychlou přepravu přes Lamanšský průliv (asi 30 min) zajišťují katamarány společností Seacat a Hoverspeed. Jízdenky lze zakoupit předem. Z námořních přístavů jsou nejdůležitější Londýn, Southampton, Liverpool a ropný terminál Milford Haven; další přístavy jsou Aberdeen, Belfast, Bristol, Cardiff, Dover, Glasgow, Hull, Manchester, Plymouth, Portsmouth, Scapa Flow, Sullom Voe a Tyne. Významná je pobřežní doprava mezi jednotlivými přístavy.
Turisticky atraktivní jsou splavné řeky a průplavy, celkem téměř 3200 km, využívané pro rekreační i sportovní plavbu (komerčně se využívá asi pětina). Vyhledávané jsou především trasy ve Skotsku (300 km). Unikátní je Kaledonský průplav napříč skotskou vysočinou s četnými zdymadly. Ostrovy jsou dostupné trajekty, ne všechny však přepravují automobily. Oblíbené jsou výlety na moře (např. okolí Isle of Wight, jižní pobřeží) i plavby po řekách, mj. po Temži v Londýně, nebo po Temži mezi Henley, Windsorem, Runnymede a Marlowem.
Autobusová. Autobusová síť pokrývá většinu území, doprava je levná, ale relativně pomalá. Zajišťuje ji několik desítek privátních společností: největším dopravcem je National Express s celostátní sítí. Tato společnost zajišťuje rovněž přímé spojení mezi letišti a centry měst a kyvadlovou dopravu mezi letišti Heathrow a Gatwick. Dálkové spoje jsou místenkové, obvykle vybavené i videem a toaletou. Jízdenky se kupují na autobusovém nádraží, výhodné slevy jsou např. Discount Coach Card, Britexpass, Tourist Trail Pass a další. Regionální spoje zajišťují místní menší společnosti, jízdenky se obvykle kupují u řidiče.
Městská doprava:
Každé větší město má síť místní dopravy, některá mají metro (Londýn, Glasgow, Newcastle). Londýnské metro je nejstarší na světě (1863), má jedenáct linek s více než 400 km drah a 270 stanic včetně Docklands Light Railway (DLR); jezdí denně od 5.30 přibližně do půlnoci. V Londýně jezdí rovněž patrové autobusy. Větší aglomerace mají síť příměstské dopravy. V řadě měst (Birmingham, Blackpool, Bristol, Leeds, London, Manchester, Nottingham, Portsmouth, Sheffield) jezdí tramvaje, případně rychlá „supertramvaj“ LRT (Light Rail Transit).
Jízdenky se kupují v automatech či u řidiče, v nabídce jsou i celodenní či zlevněné. V londýnských autobusech musíte mít přesně odpočítané drobné. Výhodnější je denní nebo týdenní návštěvnická časová jízdenka, případně elektronická Oyster Card, která se nabíjí předem, platí pro všechny prostředky místní veřejné dopravy i pro všechna pásma a je přenosná. Prodává se ve stanicích metra a v označených obchodech. V metru se přikládá ke čtečce ve vstupní i ve výstupní stanici, v autobuse jen při nástupu, v tramvaji na nástupní zastávce. Při jejím použití zaplatíte za jízdu méně, než činí běžné jízdné, s další slevou mimo špičku. Při libovolném počtu jízd nezaplatíte více, než za celodenní jízdenku.
Taxi. Taxislužbu mají všechna velká města, taxíky lze zastavit na ulici i objednat telefonicky. Měly by mít taxametr, přesto se doporučuje ověřit si cenu jízdy předem. Licencované taxíky jsou povinně vybaveny střešním transparentem s nápisem taxi. Příplatky jsou za dalšího cestujícího, velké zavazadlo či jízdu v noci.

V Británii lze nakoupit v podstatě cokoliv; nabídka je nepřeberná a nakupovat lze jak v luxusních obchodních domech, tak na tržištích a bleších trzích. Oblíbené suvenýry jsou obrazové publikace, porcelán a sklo, šperky, módní oblečení a pletené zboží, šály a šátky, řemeslné výrobky, nebo sušenky ve stylových plechových krabicích a anglický čaj: méně obvyklé suvenýry nabízejí starožitnictví, vetešnictví, muzea a prodejny organizací English Heritage a National Trust.
Otevírací doba většiny obchodů je obvykle ve všední dny od 9.00 do 17.00 až 18.00. V neděli je otvírací doba 12.00 – 18.00; menší obchody mívají i v neděli otevřeno neomezeně, zejména v turistických centrech. V supermarketech je otevřeno běžně celý týden od 9.00 do 20.00 i déle. Nejznámější londýnská tržiště jsou např. Jubilee and Apple, Piccadilly Crafts, Petticoat Lane, East Street či Portobello Road. Na tržištích se platí v hotovosti, velké a turistické obchody přijímají i mezinárodní platební karty.

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné, praktické a nemačkavé: počítejte i s deštěm a nižšími teplotami. Obuv doporučujeme hlavně pohodlnou, vhodnou i na delší vycházky jak v krajině, tak po městech. Všechno, co byste snad postrádali, lze však na místě bez problémů koupit.
Nezbytné jsou pokrývka hlavy, brýle proti slunci, osobní léky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte.

Přestože Velká Británie není destinace, kam se klienti míří opalovat, pokud máte citlivější pleť, nezapomeňte přibalit kvalitní protisluneční krém.

Koupání v moři bylo v Británii oblíbenou zábavou již od 18. století, kdy favoritem byla letoviska Blackpool v hrabství Lancashire a Scarborough v hrabství North Yorkshire, kde je dnes akvárium Sea-Life and Marine Sanctuary.
Británie má 8 tisíc km pobřeží, kde na útesech můžete pozorovat hnízdící ptáky, v zátokách tuleně a na stovkách pláží sbírat roztodivné mušle. Oblíbeným cílem výletů jsou romantické úseky pobřeží jihozápadní Anglie, od žulových útesů Land´s End po 29 km dlouhou oblázkovou kosu Chesil Bank. Následující pláže se pyšní prestižní Modrou vlajkou, která je zárukou čistoty vody a kvality vybavení pláže: Holkham Bay (Norfolk, písečná, 16 km dlouhá, přírodní rezervace, duny, slaniska a borový les), Bournemouth (Dorset, písečná, 11 km, dětská hřiště), Nairn Central Beach (Skotsko, spousta delfínů při pobřeží) a Benllech (Wales, výjimečné přírodní scenérie). Pláže vyhledávané pro rodinnou rekreaci jsou Ainsdale (Southport, přírodní rezervace, písečné duny, kite surfing), New Quay (Wales, Cardigan Bay Marine Wildlife Centre pořádá plavby za delfíny a tuleni), Three Shells Beach (Southend, zábavní park Adventure Island Theme Park), Burnt Island Beach (Fife u Firth of Forth, písečná se skalními jezírky na koupání, zábavní Seaside Park), Shell Beach (Herm, Normanské ostrovy, mušle a skalní jezírka), Filey Beach (Yorkshire, zlatý písek, promenáda, poníci), Blackpool Sands (Devon, pěkná krajinná scenérie, borový les, plovoucí odpočivadla), Lowestoft Beach (Suffolk, dvě přístavní mola, promenáda) a Benllech Beach (Anglesey, krásné scenérie, zlatý písek).

Poštovní úřady se nacházejí prakticky všude: ve městech jako samostatné budovy, v menších místech jsou pobočky pošty v prodejně novin či potravin nebo v turistickém infocentru. Velké pošty bývají zpravidla otevřeny ve všední den od 9.00 do 17.30 hodin, v sobotu od 9.00 do 13.00, v menších lokalitách může být otevírací doba kratší.
Známky lze koupit na poště, v supermarketu či na čerpací stanici. Podle rychlosti doručení zásilky se rozlišuje „first class“ a „second class“, což platí pouze pro území Velké Británie. Známka na pohlednici (postcard) do ČR stojí 50 p.
Poštovní schránky jsou červené, různých tvarů i velikostí, někdy se zvláštním otvorem pro zásilky do zahraničí. Pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce.

Kromě renomovaných mezinárodních půjčoven (Rent a Car, Budget, Avis Thrifty, Hertz, Alamo, National) nabízejí služby i levnější Autos Abroad či malé místní společnosti, přesto je půjčení vozu v Británii drahé. Vyžaduje se kreditní karta nebo složení vysoké zálohy v hotovosti, pas a národní nebo mezinárodní řidičský průkaz, věkový limit je 21 – 70 let. Vždy se vyplatí porovnat více nabídek a nezapomeňte na VAT (daň z přidané hodnoty). Před podpisem smlouvy vždy důkladně prostudujte smluvní podmínky a rozsah pojištění zejména proti krádeži, nehodě a závažné poruše. Taxativně si nechte vyjmenovat, co v ceně není, osobně zkontrolujte stav vozu a nezapomeňte si poznamenat číslo smluvní havarijní služby.
Ceny půjčovného závisejí na typu vozu i místě vypůjčení; v Londýně začínají od Ł 55 za nejmenší vůz za den, resp. Ł 200 za týden. Ve vzdálenějších městech lze počítat s cenami až o čtvrtinu nižšími.
V Británii se jezdí vlevo a vzdálenosti se udávají v mílích. Silnic je přes 390 tisíc kilometrů, z toho asi 3500 km dálnic, které jsou bezplatné, s výjimkou krátkého úseku M6 u Birminghamu; jsou však zpoplatněny některé mosty a tunely. Dálnice jsou označeny „M” a číslem, silnice I./II. třídy jako A/B roads. Pro cestování po venkově se doporučuje automapa Ordnance Survey nebo kvalitní GPS. Dopravní značky jsou srozumitelné, Maximální povolená rychlost je v obcích 48 km/h (30 mph), na běžných silnicích 96 km/h (60 mph), na dálnicích 112 km/h (70 mph) pro osobní auta, pokud není značkami upravena jinak.
Používání bezpečnostních pásů je povinné, řízení pod vlivem alkoholu zakázané („zákonný limit” je 0,8 promile alkoholu v krvi). Telefonovat bez použití handsfree je zakázáno. Dále se nesmí používat klakson, když není vozidlo v pohybu, a v zastavěných částech obcí mezi 23.30 a 7.00 hodinou.
Pozor na zákazy parkování, zejména ve městech. Dvojitá žlutá čára při okraji vozovky znamená zákaz zastavení, jednoduchá žlutá čára zákaz parkování; běžné jsou parkovací hodiny, lístek umístěte viditelně za předním sklem, nebo se používají ruční parkovací hodiny (musíte si je koupit a vystavit za okno vozu). Doporučuje se využívat záchytná parkoviště. Čerpací stanice jsou většinou samoobslužné.
Dopravní značky jsou shodné nebo podobné českým. Na křižovatce, pokud značky nebo semafory neurčují jinak, se dává přednost vozidlu přijíždějícímu zprava („Right is Might“); vozidla na kruhovém objezdu mají vždy přednost (též přijíždějí zprava); totéž platí při zařazování na silnici s více jízdními pruhy. Příkaz „give way” znamená „dej přednost”. Na křižovatkách je však přednost většinou vyznačena, a to trojúhelníkem na vozovce nebo příčnou bílou čárou na hranici křižovatky; pokud je čára plná, znamená totéž jako značka “Stop”. Britskou specialitou jsou kruhové objezdy, které někdy mají několik “vnitřních” kruhových objezdů, pravidlo přednosti zprava se uplatní na každém z nich.
Za vjezd do centrální části Londýna ve všední den mezi 7.00 a 18.30 se platí zvláštní poplatek (congestion charge) ve výši 8 Ł za den bez ohledu na počet vjezdů nebo dobu pobytu v zóně a musí být uhrazen nejpozději do půlnoci téhož dne. Zaplatit je možné elektronicky (na webu nebo telefonem) nebo u automatu na velkých parkovištích nebo označených čerpacích stanicích.
Nepřetržitou havarijní službu nabízí motoristům AA (Automobile Association), RAC (Royal Automobile Club) a Green Flag: většina autopůjčoven má jejich služby zahrnuty v ceně pronájmu. V případě nehody se zraněním nebo poškozením dalšího vozu vždy volejte policii.

Nabídka občerstvení je pestrá, od luxusních restaurací, kde se nenajíte pod 50 liber, až po stánky s hamburgery za ceny od 2,5 libry. Většina restaurací nabízí vydatné menu za cenu od 10 do 15 liber, někdy i včetně nápoje. Velmi oblíbené jsou typické „puby”, kterých je přes 60 tisíc, s otevírací dobou obvykle 11.00 (12.00) – 22.30 (23.00) hod. Na baru i u stolu se platí hned a v hotovosti, spropitné ani účtenky nejsou zvykem. Točené pivo se obvykle objednává v pintách (0,57 l), alternativou je půl pinty. Puby nabízejí i levná jídla, která se také objednávají na baru. V nabídce bývá steak, omeleta, lasagne, saláty a hranolky, někde i pečené maso s bramborami a zeleninou. V nově zaváděných „gastropubech“ se klade důraz na chutné jídlo z místních sezónních produktů. Mnoho restaurací nabízí po celý den tradiční snídani jako „all-day english breakfast“.
Alkohol se smí prodávat pouze odpoledne a večer a zavírací doba se striktně dodržuje. Kouření je ve všech uzavřených veřejných prostorách zakázáno.
Ve všech městech a zejména v Londýně je řada restaurací s kuchyní z celého světa, především čínské a indické. Velkou část jejich obratu tvoří prodej jídel s sebou (take away), který je u Britů velmi oblíben. Běžné jsou i restaurace mexické, italské, francouzské a mnoho dalších, včetně řetězců rychlých občerstvení.

Britská vlajka
Je přezdívána „Union Jack“ a tvoří ji tři kříže položené přes sebe v modrém poli. Vznikla složením vlajky Anglie (na bílém poli červený kříž sv. Jiří, patrona Anglie), Skotska (na modrém poli bílý úhlopříčný kříž sv. Ondřeje, patrona Skotska) a Irska (na bílém poli červený úhlopříčný kříž sv. Patrika, patrona Irska). Mohou ji používat všichni občané, ale výhradně na souši; na moři je vyhrazena lodím královského námořnictva.
Etnika
Z celkového počtu 61 mil. obyvatel je přibližně 90 % původních obyvatel britských ostrovů (z toho Angličané 83 %, Skotové 9 %, Velšané 5 % a Irové 3 %). Zbývající desetinu tvoří imigranti, největším podílem zejména Britové ze Západní Indie (karibští černoši) a přistěhovalci z Asie (zejména Indie, Pákistánu, Bangladéše a Číny) nebo jejich potomci narození v Británii (dnes již přes 50 % příslušníků těchto menšin). Usazují se zejména ve velkých městech, kde vznikají čtvrtě, v nichž převládají konkrétní etnika. V Londýně tvoří národnostní menšiny přibližně třetinu obyvatel.
Průměrný věk příslušníků menšin je nižší než u Britů, což je dáno vyšší porodností a trvalou migrací mladších lidí do Británie. Nejrychlejší přírůstek obyvatel a nejmladší průměrný věk vykazují míšenci (přes polovinu jich je mladších 16 let). Podíl menšin na populaci rychle narůstá.
Průměrný věk obyvatel je 40 let, očekávaná délka života 78,8 let (muži/ženy 76,3/81,5 let).
Gibraltar
Britské zámořské území (dříve korunní kolonie) na Pyrenejském poloostrově je strategicky významná vápencová skála, kontrolující Gibraltarskou úžinu, tedy vstup do Středozemního moře. Její rozloha je pouhých 6,5 km2 (k tomu další území o shodné rozloze, získané na úkor moře), nejvyšší bod je 426 m n.m., žije zde asi 30 tisíc obyvatel. Jeskynní systémy, využívané dnes vojensky, objevili a obývali již Neandrtálci před 24 tisíci lety, „Skálu“ znali i Féničané, Řekové, Římané a Kartaginci. Název vznikl zkomolením z Džebel Tárik (Tárikova skála), podle berberského vojevůdce Tárika Ibn Zijáda, který zde přistál roku 711. Po 400 letech maurské vlády a opakovaném obsazení Skály střídavě Araby a Kastilci bylo Španělsko nuceno postoupit Gibraltar Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou, ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská pevnost stala formálně britskou kolonií. Dnes je Gibraltar výsostným územím Britského království, a přestože Španělsko nabízí jeho obyvatelům statut autonomní oblasti, v referendech roku 1976 a 2002 byl tento návrh naprostou většinou odmítnut a pozemní hranice dlouhá 1200 metrů odděluje nadále Gibraltar od španělského městečka La Línea de la Concepción. Gibraltar přitahuje turisty polohou, přírodou (botanická rezervace, opice makak bezocasý, výlety za pozorováním delfínů, jeskyně), visutou lanovkou, botanickou zahradou a jako ráj levných nákupů alkoholu a cigaret, protože celé jeho území je bezcelní zónou. Unikátní je rovněž obranný systém skalních tunelů Great Siege Tunnels o celkové délce asi 70 km, vybudovaných během obléhání v letech 1779 – 1783, kdy se Španělé opakovaně neúspěšně pokusili získat toto území zpět silou. Pitná voda se získává odsolováním vody mořské a samozřejmě se zachycuje voda dešťová. Energii zajišťují solární panely a přílivová elektrárna, ekonomika je založená na turistice (ročně 7 milionů turistů), obchodu a finančních službách, jsou zde rovněž loděnice na opravu lodí. Přestože Gibraltar vydává svoje vlastní mince a bankovky, platí zde i britská libra a lze platit i eurem.
Irská republikánská armáda
Irish Republican Army (IRA) je militantní organizace působící převážně v Severním Irsku, resp. pojmenování užívané pro několik polovojenských hnutí v Irsku ve 20. a 21. století. Vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek Irských dobrovolníků, které měly podpořit jednostranné vyhlášení Irska jako samostatné Irské republiky v roce 1916. V letech 1919 – 1921 byla IRA nejaktivnější organizací v irské válce za nezávislost proti britské nadvládě. Když Britové roku 1921 nabídli Irsku změnu statutu Irska na stát mimo Britské společenství (Commonwealth), rozštěpila se IRA na armádu Svobodného irského státu (Irish Free State), oficiální vojenskou sílu nově vzniklého státu Irská republika, a frakci, která nadále nesla jméno IRA. Její příslušníci nesouhlasili s rozdělením Irska, jež považovali za zradu republikánských ideálů, a byli proti vzniku Severního Irska jako součásti Spojeného království. V letech 1922 – 1923 proto proběhla irská občanská válka; koncem roku 1923 byly zbytky IRA irskou armádou poraženy. V roce 1969 se IRA rozdělila na dvě frakce, „oficiální“ OIRA, ideově marxistická, z jejíhož politického křídla Official Sinn Fein se stala Workers Party v Severním Irsku, a „prozatímní“ PIRA, která pokračovala v teroristických akcích, jako jsou bombové útoky, vraždy a vydírání zaměřené zejména na vládní britské činitele, a na niž se v současnosti běžně vztahuje označení „IRA“. Působí na území Velké Británie, Severního Irska a Irské republiky a je ozbrojeným křídlem politické nacionální strany Sinn Féin; údajně je též součástí mezinárodní teroristické sítě a udržuje kontakty s Kubou a Íránem. Roku 1998 byla oficiálně odzbrojena a stala se legální politickou silou; tato tzv. Velkopáteční dohoda byla uzavřena jako výsledek referenda v obou částech Irska. Dohoda zároveň stanoví, že pokud by se nadpoloviční většina obyvatel Severního Irska chtěla připojit k Irské republice, stane se tak.
Ostrovy
Falklandy (Falkland Islands, 12 173 km2). Zámořské území Velké Británie, které si pod názvem Malvíny nárokuje Argentina. Tvoří je dva hlavní ostrovy, Západní (West Falkland/Gran Malvina, 4530 km2) a Východní (East Falkland/Soledad, 6605 km2), a dalších asi dvě stě menších ostrovů a skalisek, všechny asi 500 km východně od pobřeží Argentiny. Mají členité pobřeží, povrch tvoří pastviny (99 %) a rašeliniště. Většina ze tří tisíc obyvatel jsou Britové, dalších dva tisíce Britů tvoří posádku na základně RAF Mount Pleasant. Mluví se anglicky a měnou je falklandská libra, pevně vázaná 1:1 k britské libře. Obyvatelé se živí chovem ovcí a rybolovem, také prodejem známek a místní měny.
Ostrovy patrně znali již Portugalci, Angličané zde poprvé přistáli v roce 1592 a vznesli na ně nárok. První osídlení založili až v roce 1764 (přístav Saint Louis na Východním ostrově) Francouzi z bretaňského přístavu Saint Malo, odtud název Malvíny. V roce 1766 předali Francouzi přístav Španělsku; po vyhlášení nezávislosti Argentiny na Španělsku si ostrovy začala nárokovat Argentina. Roku 1820 byly připojeny k Argentině, 1833 vojensky obsazeny Velkou Británií a následně kolonizovány zejména Skoty a Iry. Roku 1892 se staly britskou kolonií, ale Argentina britskou správu nikdy neuznala. Roku 1982 byly vojensky obsazeny Argentinou. V následující oficiálně nevyhlášené válce o souostroví Falklandy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy, která trvala dva a půl měsíce, zvítězila Velká Británie. Na britské straně padlo 258 a na argentinské 649 vojáků: hlavní události byly mj. potopení argentinského lehkého křižníku ARA General Belgrano britskou ponorkou HMS Conqueror, naopak argentinské letectvo těžce poškodilo britský torpédoborec HMS Sheffield.
Hebridy. Souostroví o celkové rozloze 7,5 tis. km2 tvoří asi 500 plochých ostrovů severozápadně od pobřeží Skotska, z nichž jen asi stovka je obydlených. Rozlišují se na Vnější Hebridy (Outer Hebrides, Innse Gall, 3 tis. km2, 26 tis. obyv.), vzdálenější od pevniny, a Vnitřní Hebridy (The Western Isles, Na h-Eileanan a-staigh, 4,5 tis. km2, 6 tis. obyv.). Ostrovy jsou skalnaté a bezlesé, klima je chladné a vlhké. Byly osídleny již ve střední době kamenné. Mluví se zde skotskou gaelštinou, ale začíná převládat angličtina. Se Skotskem jsou spojeny trajekty, mezi sebou trajekty, hrázemi a mosty. Pěstují se brambory, řepa, obiloviny; chová dobytek a ovce. Důležité je rybářství, zpracování ryb a pálení whisky. Nejzápadnější částí Hebrid je souostroví St. Kilda (světové dědictví UNESCO, 1986), dále na Hebridách najdeme 4 národní přírodní rezervace a přes 80 dalších území s různým režimem ochrany.
Vnější Hebridy (Na h-Eileanan Siar, Western Isles) jsou od Vnitřních Hebrid a Skotska odděleny průlivy Minch, Little Minch a Hebridským mořem. Hlavní skupině ostrovů se někdy říká Long Isle. Největšími ostrovy jsou Lewis and Harris, North Uist, Benbecula, South Uist a Barra. Většina ostrovů včetně přilehlého moře jsou chráněným přírodním územím. Osídleno je jich jen 14. Administrativním centrem je Stornoway (6 tis. obyv.).
Vnitřní Hebridy tvoří souostroví přiléhající k pobřeží Skotska, běžně rozdělované na severní část (s největším ostrovem Skye) a jižní část (s největšími ostrovy Mull, Islay, Jura). Nejznámější je Skye s městem Potree, spojený s pevninou Lochatským mostem (1995).
Normanské ostrovy (Channel Islands, 196,8 km2, 148 tis. obyv.) leží v Lamanšském průlivu při pobřeží francouzského poloostrova Cotentin. Patří k nim Jersey (116 km2, 91 tis. obyv., město Saint Helier, 28 tis. obyv.), Guernsey 65 km2 (město St. Peter Port, 16 tis.obyv.), Alderney 7,9 km2, Sark 5,5 km2, Herm 2 km2 a Jethou 0,2 km2 a další ostrůvky. Administrativně to jsou dvě správní oblasti, Bailiwick of Guernsey a Bailiwick of Jersey. Ostrovy byly od roku 933 součástí Normanského vévodství, za Viléma Dobyvatele roku 1066 spojeny s Anglií. Dnes jsou dependencí britské koruny (jejich hlavou je tedy britská královna), mají rozsáhlou autonomii a nejsou – společně s ostrovem Man – členem EU, ale pouze součástí jednotného celního území EU a umožňují volný pohyb zboží, nikoli však osob a služeb. Původní jazyky, guernsejština (dgernésiais) a jersejština (jerriais), přetrvávají jen v názvech.
Ostrov Man (Isle of Man, 572 km2, 80 tis. obyv.) leží v Irském moři mezi Anglií, Skotskem, Walesem a Severním Irskem. Osídlen byl od střední doby kamenné, na konci 8. století jej obsadili Vikingové, od roku 1079 byl norským královstvím „Ostrov Man a ostrovy“, v roce 1266 jej norský král Magnus VI. přepustil Skotsku. Ve 14. století jej získala Anglie, dnes je samosprávnou korunní dependencí Spojeného království, jež je zodpovědné za jeho obranu a zahraniční politiku. Panovníka zastupuje guvernér, domácí záležitosti spravuje parlament Tynwald, založený roku 979. Správním centrem je město Douglas (26 tis. obyv.). Převažují pahorkatiny, s nejvyšším bodem Snaefell (621 m n. m.). Obyvatelé se živí pastevectvím, rybolovem a turistickým ruchem.
Shetlandy (Shetlandské ostrovy, Shetland Islands, 1466 km2, 23 tis. obyv.) je skupina asi 100 ostrovů, ostrůvků a skalisek, z toho asi dvě desítky obydlených, severně od pobřeží Skotska. Tvoří pás mezi Atlantickým oceánem a Severním mořem, čemuž odpovídá chladné, větrné a deštivé klima: průměrná teplota v nejchladnějším měsíci (únoru) je 4,9 °C, v nejteplejším (září) 14 °C. Až 70 dní v roce sněží, 269 dní prší. Sněžit může kdykoliv kromě léta, ale sníh hned roztaje. Průměrné roční srážky jsou 1037 mm. Administrativně patří Shetlandy Skotsku, správním centrem je Lerwick (6 tis. obyv.) na největším ostrově Mainland (967 km2). Další větší ostrovy jsou Yell, Unst a Fetlar. Dávné osídlení dokládají megalitické stavby. Kelty v 9. století vystřídali Vikingové, do roku 1469 patřily ostrovy Norsku, poté byly společně s Orknejemi připojeny ke Skotsku. Obyvatelé se živili chovem ovcí, koní (plemeno shetlandský poník) a rybolovem, ale po objevu ropy v šelfu u pobřeží tu byl vybudován největší britský ropný terminál, Sullom Voe (1978). V krajině převažují pahorkatiny, ornitology přitahují hnízdiště mořských ptáků.
Orkneje viz „Zajímavá místa“.
Ostrov Wight (Isle of Wight, 381 km2, 140 tis. obyv.) při jižním pobřeží Anglie je samostatným hrabstvím s vlastním poslancem v parlamentu Spojeného království. Vlajka sv. Jiří (St George´s Ensigne) zaručuje členům místního exkluzivního jachtařského klubu Royal Yacht Squadron volný přístup do všech přístavů. Ostrov má řadu chráněných území (křídový hřbet, mořská skaliska – ornitologická rezervace) a pobřežní naleziště dinosauřích kostí evropského významu. Nejvyšším bodem je St Boniface Down (241 m n. m.). Původně normanský ostrov získal roku 1293 anglický král Edward I., opevnil ho Jindřich VIII. Královna Viktorie si tu zřídila letní rezidenci Osborne House (19. stol., muzeum), kterou ve stylu italské renesance navrhl její manžel, princ Albert. V roce 1901 zde zemřela. Správním centrem je Newport, zajímavosti jsou letovisko Ryde (30 tis. obyv.) s písečnými plážemi, hrad v přístavu Cowes, neorománský hrad Norris (East Cowes, 18. stol.) a normanský hrad Carisbrooke, původně římská pevnost. Lázeňské přímořské letovisko Ventnor je známé terasami Untercliff a botanickou zahradou, Needles (jehly) tvoří pět špičatých vápencových útesů v zálivu Alum Bay při západním pobřeží, kde je maják, sklárna, zábavní park a různobarevný písek na pláži.
Osobnosti
Arthur Ransome (1884 –1967), anglický spisovatel a novinář, se proslavil třináctidílným románovým cyklem pro děti o prázdninových dobrodružstvích dvou dětských skupin „Vlaštovky a Amazonky“, kdy inspiraci čerpal z vlastních zážitků v Jezerní oblasti (Lake District). Vystudoval přírodní vědy, v Rusku působil roku 1916 jako válečný zpravodaj (a jako agent pro britskou zpravodajskou službu). Jeho nejznámější romány jsou Boj o ostrov, Trosečníci z Vlaštovky, Petr Kachna, Zamrzlá loď kapitána Flinta, Klub lysek a Holubí pošta.
Královna Alžběta II., současná panovnice, vdaná za prince Filipa, vévodu z Edinburghu, nastoupila na trůn roku 1952 po smrti svého otce Jiřího VI., korunována byla roku 1953. Její úplný titul zní „Alžběta Druhá, z milosti Boží královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a dalších říší a území, hlava Commonwealthu, obhájkyně víry“. Královna je nejvyšším soudcem, vrchním velitelem ozbrojených sil a hlavou anglikánské církve. V praxi jedná dle doporučení vlády, jmenuje předsedu vlády a členy vlády, soudce a vedoucí hodnostáře církve, přijímá velvyslance a státní návštěvy. Oficiálním následníkem trůnu je její syn, princ Charles. Přes občasné spekulace o zrušení monarchie je dle seriózních průzkumů podpora pro přeměnu na republiku pouhých 15 – 25 % obyvatel.
Horatio Nelson (1758 – 1805), budoucí slavný admirál, nastoupil k britskému královskému námořnictvu jako dvanáctiletý. V osmnácti letech složil důstojnické zkoušky a stal se poručíkem: bojoval proti americké revoluci, roku 1773 se zúčastnil polární expedice, v letech 1784 – 1787 sloužil v Západní Indii. V bojích proti napoleonské Francii na Korsice přišel roku 1794 o oko a u Cádizu roku 1797 o část pravé ruky: téhož roku byl jmenován kontraadmirálem (bylo mu 39 let) a v roce 1798 zničil Napoleonovo loďstvo u Abúkiru, takže pro Brity se stal národním hrdinou. Poté (1798 – 1800) potlačil republikánské hnutí v jižní Itálii a dosadil zpět na trůn neapolského krále. Roku 1800 porazil Francouze v bitvě u Malty a roku 1801 Dány u Kodaně. Ve slavné bitvě u Trafalgaru, kde velel flotile z vlajkové lodi Viktoria, porazil přesilu spojeného francouzsko-španělského loďstva císaře Napoleona. Británie tak získala absolutní nadvládu na moři, ale Nelson byl v bitvě smrtelně zraněn a do vlasti se vrátily jen jeho ostatky. Dnes ho na Trafalgarském náměstí v Londýně připomíná sloup (75 m) s jeho sochou, bylo o něm sepsáno asi 1300 biografií a natočeno několik filmů. Do dějin vstoupil i jeho osudový mimomanželský vztah s ženou britského vyslance, lady Emmou Hamilton (s níž měl dcerku Horatii), přestože manželka Francis (Fanny) ho rovněž celý život milovala.
Walter Scott (1771 – 1832), skotský romantický básník a prozaik, zakladatel historického románu. Následkem dětské obrny byl ochrnutý na jednu nohu. Stal se právníkem a pracoval jako úředník nejvyššího soudu v Edinburghu. Jeho tvorbu ovlivnil anglický básník lord Byron, s nímž se seznámil roku 1812. Bestsellerem se staly Píseň posledního skotského barda (The Lay of the Last Minstrel) a Jezerní panna (The Lady of the Lake). Obrovský úspěch anonymně vydaného románu Waverley aneb Před šedesáti lety (Waverley, or, Tis Sixty Years Since), kdy hlavní hrdina bojuje po boku skotských horalů proti králi, ho podnítil k napsání dalších slavných románů Rob Roy, Ivanhoe a čtyř řad románů pod souhrnným názvem Příběhy mého domácího (Tales of My Landlord), které se váží zejména ke skotským, anglickým či evropským dějinám. Napsal celkem 26 románů a roku 1819 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho hrobka (kde je pohřben společně s manželkou a nejstarším synem) leží v postranní lodi zřícenin opatství Dryburgh Abbey ve skotském hrabství Berwicku na řece Tweed, nedaleko míst, kde prožil značnou část života. Místo je to stejně romantické, jako příběhy, které napsal.
William Shakespeare (1564 –1616), dramatik a básník se narodil i zemřel v městečku Stratford-upon-Avon, kde se jako osmnáctiletý oženil s Anne Hathaway, o osm let starší. Narodila se jim dcerka Susanna a později dvojčata Judith a Hamnet, který zemřel v 11 letech. Shakespeare se s kočovnými divadelníky dostal do Londýna, kde se posléze stal hercem a dramatikem divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), po nástupu Jakuba I. na trůn přejmenované na The King´s Men, s královou podporou a ochranou. Společnost existovala až do uzavření všech divadel na počátku anglické občanské války 1642. V nově postaveném divadle Globe (1599) pro 3 tisíce osob, kde vystupovali, měl spoluvlastnický podíl. Divadlo bylo uzavřeno 1642 a strženo 1644; současná stavba je rekonstrukcí (1997), kde se hraje divadlo, pořádají kulturní akce a je zde umístěna expozice věnovaná Shakespearovi a Londýnu v jeho době. Shakespeare se roku 1610 vrátil do Stratfordu, kde v nově zakoupeném domě (New House) žil až do smrti.
Jeho slavné historické hry jsou věnovány zejména anglickým králům (Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Jindřich VIII., Richard II., a Richard III.), nejznámější komedie jsou Dva šlechtici veronští, Jak se vám líbí, Komedie plná omylů, Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy. Mezi nejlepší tragédie patří Romeo a Julie, Antonius a Kleopatra, Hamlet, Julius Caesar, Othello, Král Lear a Macbeth. Z pohádek je nejznámější Zimní pohádka a z básní Vášnivý poutník a zejména cyklus 154 sonetů.
Společenství národů (Commonwealth of Nations)
Volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a kolonií. Název do roku 1931 byl Britské impérium, v letech 1931 – 1947 Britské společenství národů. Dnes je členem Commonwealthu 53 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. V Commonwealthu žije asi 1,8 miliardy obyvatel. Jeho hlavou je britský panovník (Alžběta II.), hlavním úřadem Sekretariát Commonwealthu se sídlem v Londýně.
Členskými zeměmi Commonwealthu jsou v Evropě Velká Británie, Kypr a Malta, v Severní a střední Americe Kanada, Jamajka, Dominika a dalších země, v Jižní Americe Guyana, v Austrálii a Oceánii Austrálie, Nový Zéland, Samoa a další, v Asii Indie, Srí Lanka, Bangladéš, Malajsie a další, v Africe Jihoafrická republika, Ghana, Keňa, Mosambik, Namibie, Nigérie, Tanzánie, Uganda a dalších 10 zemí. Mimo uvedené země jsou nepřímo členy Commonwealthu britské korunní kolonie, závislá území Austrálie a Nového Zélandu (teritoria) a zvláštní status přidruženého členství mají Cookovy ostrovy a ostrov Niue. Mozambik je jediný člen, který nikdy nebyl britskou kolonií. Samo členství ve Společenství národů nezahrnuje žádné právní závazky, je pouze nástrojem mezinárodní spolupráce.
V 15 státech, mimo vlastní Spojené království, označovaných jako Commonwealth Realm (Společenské království), má britský panovník zároveň i titul krále konkrétní země. Jsou to Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy a Tuvalu.

Spropitné není povinností, ale dobrou službu můžete ocenit. Je běžné ve službách, očekávají je např. hoteloví poslíčci, nosiči a pokojské (ve výši podle vaší spokojenosti), naopak se nedává v pubech. Většina hotelových účtů již obsahuje poplatek za služby, obvykle 10 – 12 %. V restauraci se přesvědčte, zda obsluha již je zahrnuta do účtu, a v takovém případě je další spropitné zcela na vás; pokud na účtu není, je zvykem přidat 10 až 15 %. Taxikářům se platba zaokrouhluje.

Svátky
Svátků je celá řada, k nejdůležitějším patří Den sv. Jiří, patrona Anglie (23. dubna), v Severním Irsku Den sv. Patrika, patrona Irska (17. března) a „Den Oranžistů“ (též Battle of the Boyne, průvod protestantské organizace Oranžského řádu, 12. července). Další svátky jsou Den sv. Valentýna (svátek zamilovaných), 1. máj s tancem okolo májky a Svatojánská noc. Davy obyvatel i turistů přitahuje druhou nebo třetí sobotu v červnu „Trooping the Colour“, průvod Londýnem u příležitosti královniných narozenin. Halloween, v předvečer svátku Všech svatých, milují hlavně děti, ale vyřezanými dýněmi je osvětleno snad každé zápraží. „Guy Fawkes Night“ se slaví 5. listopadu večer: ohňostroj má připomenout neúspěšný pokus katolíků roku 1605 vyhodit do povětří budovy parlamentu. Den příměří (Remembrance Day, druhá neděle v listopadu) je vzpomínka na padlé ve světových válkách.
Nejoblíbenějším svátkem jsou nepochybně vánoce, kdy zemi rozzáří záplava světýlek, všude zní koledy a vánoční strom tradičně z Norska rozsvítí na Trafalgarském náměstí starosta Osla. Santa Claus přijíždí na saních tažených soby, děti dostávají dárky do punčochy nachystané v nohách postele a rozbalují je až ráno 25. prosince. V kostelích se slouží půlnoční vánoční mše. Na Boží Hod v poledne je slavnostní rodinný oběd, tradičně pečený krocan a vánoční pudink; 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Silvestr se ve Skotsku nazývá Hogmanay; všichni věří, že první novoroční návštěvník přináší do domu štěstí a rozdávají se kousky uhlí s přáním udržení tepla rodinného krbu. Pokud svátek padne na sobotu nebo neděli, je volno nejbližší pracovní den.
K velikonocům patří vajíčka, kromě slepičích i krocaní, bažantí či pštrosí, ale hlavně čokoládová: ukrytá vajíčka děti hledají po celém bytě i zahradě. Zajímavý velikonoční zvyk je spojen s britskou královskou rodinou už od 12. století, kdy na Zelený čtvrtek obdarovávali angličtí panovníci chudé. Dnes pro tuto příležitost speciálně ražené mince dostávají od panovníka např. sirotci, vdovy a lidé, pracující v charitě, přičemž počet obdarovaných žen a obdarovaných mužů se shoduje s věkem panovníka. Přestože mají mince nominální hodnotu jen několika pencí, je o ně mezi sběrateli obrovský zájem.
Zvláštností jsou dny volna zvané „bank holidays“, dle zavřených bank.
Státní svátky jsou:
1. leden: Nový rok
2. leden: (pouze ve Skotsku) Hogmanay (Bank Holiday)
17. březen: (pouze v Severním Irsku) St. Parick´s Day
březen/duben: velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí (jež není svátkem ve Skotsku)
první pondělí v květnu: Early May Bank Holiday
poslední pondělí v květnu: Late Spring Bank Holiday
14. července: (pouze v Severním Irsku) Battle of the Boyne (Orangemen´s Day)
první pondělí v srpnu: Summer Bank Holiday (pouze ve Skotsku)
poslední pondělí v srpnu: Summer Bank Holiday (s výjimkou Skotska)
25.-26. prosinec: Vánoce (Christmas Day a Boxing Day)

Svátky
Svátků je celá řada, k nejdůležitějším patří Den sv. Jiří, patrona Anglie (23. dubna), v Severním Irsku Den sv. Patrika, patrona Irska (17. března) a „Den Oranžistů“ (též Battle of the Boyne, průvod protestantské organizace Oranžského řádu, 12. července). Další svátky jsou Den sv. Valentýna (svátek zamilovaných), 1. máj s tancem okolo májky a Svatojánská noc. Davy obyvatel i turistů přitahuje druhou nebo třetí sobotu v červnu „Trooping the Colour“, průvod Londýnem u příležitosti královniných narozenin. Halloween, v předvečer svátku Všech svatých, milují hlavně děti, ale vyřezanými dýněmi je osvětleno snad každé zápraží. „Guy Fawkes Night“ se slaví 5. listopadu večer: ohňostroj má připomenout neúspěšný pokus katolíků roku 1605 vyhodit do povětří budovy parlamentu. Den příměří (Remembrance Day, druhá neděle v listopadu) je vzpomínka na padlé ve světových válkách.
Nejoblíbenějším svátkem jsou nepochybně vánoce, kdy zemi rozzáří záplava světýlek, všude zní koledy a vánoční strom tradičně z Norska rozsvítí na Trafalgarském náměstí starosta Osla. Santa Claus přijíždí na saních tažených soby, děti dostávají dárky do punčochy nachystané v nohách postele a rozbalují je až ráno 25. prosince. V kostelích se slouží půlnoční vánoční mše. Na Boží Hod v poledne je slavnostní rodinný oběd, tradičně pečený krocan a vánoční pudink; 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Silvestr se ve Skotsku nazývá Hogmanay; všichni věří, že první novoroční návštěvník přináší do domu štěstí a rozdávají se kousky uhlí s přáním udržení tepla rodinného krbu. Pokud svátek padne na sobotu nebo neděli, je volno nejbližší pracovní den.
K velikonocům patří vajíčka, kromě slepičích i krocaní, bažantí či pštrosí, al